O mně

Miloš Orson Štědroň patří k nejvýraznějším českým skladatelům zvláště v oblasti hudebního divadla, často píše ke svým opusům hudbu i texty. Je držitelem mnoha ocenění. Skladby u něj objednávají Česká filharmonie, PKF – Prague Philharmonia, Orchestr Berg, Kühnův smíšený sbor, Národní divadlo či Český rozhlas. Jeho jedinečná poetika vychází z humoru, umění zkratky, střihu a velkého dramatického citu. Orson žije a tvoří v Praze. Vyučuje skladbu na Pražské konzervatoři.

Hudební skladatel, klavírista, muzikolog, libretista a pedagog Miloš Orson Štědroň se narodil roku 1973 v Brně. Absolvoval Konzervatoř Brno v oborech klavír (V. Šeffl) a skladba (J. Bárta), na Janáčkově akademii múzických umění vystudoval skladbu (A. Parsch) a na Filozofické fakultě Masarykovy univerzity hudební vědu. Doktorát v oboru skladba získal na pražské HAMU (V. Riedlbauch). Žije a tvoří v Praze, na Pražské konzervatoři vyučuje skladbu. Skládá komorní i orchestrální hudbu, hudebně-divadelní díla, scénickou hudbu, opery, muzikály i rozhlasová pásma. Orsonův autorský styl (v hudbě i libretech) se vyznačuje ironií, nadsázkou, humorem, zkratkou a fragmentací, zároveň ctí velké divadelní či koncertní formy. Zvláště rád pracuje s vokálem, dechovými nástroji a různými typy bicích nástrojů, které hojně využívá ve svých skladbách. Ve svých autorských hudebně-divadelních představeních hraje většinou sám na klavír.

Hudebně-divadelní tvorba

Doménou jeho umělecké činnosti je tvorba pro divadlo. Orson je uznávanou „multidisciplinární“ osobností, protože často píše ke svým dílům text i hudbu. Ve svých hudebně-dramatických opusech vypracoval řadu originálních portrétů významných českých osobností (např. Ivan Blatný, Jaroslav Hašek, Antonín Dvořák, Josef Gočár, Jan Hus, František Kupka, Václav Havel, Jan Zábrana, Bohumil Hrabal, Jaroslav Ježek). V roce 2012 vyslovil festival Next Wave Orsonovi poctu jako Osobnosti roku právě za jeho hudební tvorbu pro divadlo a především jeho autorské projekty.

Orsonova opera Lidská tragikomedie na vlastní libreto, inspirovaná Ladislavem Klímou, byla provedena ve Stavovském divadle v Praze v březnu 2003. V letech 2007–2009 byl na repertoáru Divadla Komedie v Praze jeho úspěšný Kabaret Ivan Blatný (nominace za hudbu na Cenu Afréda Radoka 2007). V roce 2008 vytvořil muzikál na motivy Emila Zoly Štěstí dam (Divadlo DISK 2008, v maďarštině A nö Vágya, Pesti Színház/Budapest 2009). V letech 2010–2014 se provádělo v pražském Roxy/NoD jeho zhudebnění díla na pomezí činohry a opery Lamento/Z tance v prach a opět do tance (Den a noc Matky Terezy), kde byla hlavní role Matky Terezy zhudebněna jako part pro hlas – kontratenor (nominace za hudbu na cenu Alfréda Radoka 2010). V letech 2012–2015 se v Praze (Divadlo Komedie, Divadlo Na zábradlí) hrálo Orsonovo úspěšné hudebně-divadelní představení o architektech Divadlo Gočár, za které získal Cenu Alfréda Radoka za nejlepší hudbu 2012 a Cenu Divadelních novin za počin roku 2012/13 v kategorii hudební divadlo. Orsonův následující hudebně-divadelní kus Velvet Havel (Divadlo Na zábradlí 2014–2021) totálně ovládl Ceny divadelní kritiky za rok 2014 a získal cenu v pěti kategoriích (nejlepší česká hra, nejlepší hudba, nejlepší inscenace, nejlepší mužský i ženský herecký výkon). V prosinci 2017 byla v Národním divadle v Praze na Nové scéně uvedena Orsonova opera na vlastní libreto Don Hrabal s Romanem Janálem v hlavní roli. V roce 2022 uvedl Český rozhlas Orsonovu originální poctu Jaroslavu Ježkovi – rozhlasovou hru s hudbou Ježek v kleci.

 

Scénická hudba

Od roku 1994 vytváří Orson pravidelně hudbu na zakázky divadel – napsal divadelní hudby pro Národní divadlo v Praze, Divadlo Husa na provázku, Studio Dialog, A studio Rubín, Městské divadlo Mladá Boleslav, Divadlo Komedie, Divadlo DISK, Městské divadlo ve Zlíně, Roxy/NoD, Divadlo Na zábradlí, Klicperovo divadlo v Hradci Králové, Městské divadlo Pardubice ad. Ve většině „scénických“ hudeb se Orson snaží přiřknout hudbě zásadní roli, která překračuje tradiční vymezení a chápání hudby v činoherním divadle, např. tím, že zhudebňuje kompletní dialogy či scénické poznámky (např. Co se stalo, když Nora opustila manžela od Elfriede Jelinek na Nové scéně Národního divadla). Často vyžaduje na scéně živou hudbu a „nutí“ herce zpívat. V některých představení se hudba a hudebníci stali součástí scény i děje (např. Mikve v Národním divadle či Český román ve Vinohradském divadle)

Koncertní hudba

Tvorbě koncertní hudby se Orson věnuje kontinuálně, vytvořil desítky děl pro nejrůznější obsazení. Spolupracuje s řadou českých interpretů a těles, které premiérují a uvádějí jeho díla: Česká filharmonie, PKF – Prague Philharmonia, Orchestr Berg, Kühnův smíšený sbor, Český rozhlas, Bohemia Saxofon Kvartet, Tomáš Netopil, Jan Mikušek, Roman Janál, David Holý, Iva Bittová, Jan Bartoš, Tomáš Jamník, Monika Knoblochová ad. Jeho díla jsou uváděna na festivalech, abonentních koncertech orchestrů, komorních koncertech či recitálech. Nahrávka jeho skladby pro mužské vokální kvarteto PASEJAMÁ získala ocenění v mezinárodní soutěži rozhlasových nahrávek Rostrum tribune Paris 2006. Jeho skladbu Kouzla natočil v roce 2019 Kühnův smíšený sbor na své jubilejní CD. V roce 2019 provedla PKF – Prague Philharmonia Orsonův profilový skladatelský koncert. V roce 2023 provedla Česká filharmonie Orsonův koncert pro dva trombóny a orchestr Bimetal.